Nástroje pro usnadnění přístupu
Zpravodaj z Prušánek 4/2014:
Jako každý rok, tak i letos, se mohly děti těšit na tradiční drakiádu na louce za kostelem. Letošní počasí sice bylo bez sluníčka a nebe plné mraků, vítr nám ale přál, a proto se vznesly téměř všichni draci a to i jak kupovaní, tak i ručně vyrobení. Nejkrásnější draci byly odměněni diplomy a dárečky. Děkujeme za hojnou účast a příští rok se na Vás znovu těšíme.
Skauti Mikulčice
Zpravodaj z Prušánek 4/2014:
Pro většinu lidí jsou Vánoce nejkrásnějšími svátky v roce. Jsou to dny, na které se těšíme. Vánoční dny mají zvláštní atmosféru štěstí a rodinné pohody. Jsou spojeny s mnoha tradicemi a zvyky. Doprovází je dobré jídlo a radost z dárků, betlém, koledy, ozdobený vánoční stromek.
Štědrý den nám dává znovu prožít to, že Bůh byl tak štědrý k nám lidem a poslal nám svého Syna, který se stal člověkem a narodil se v Betlémě na začátku našeho letopočtu, aby nás zachránil. Tuto Boží štědrost symbolicky prožíváme vánočními dárky, které mají skutečně původ od Ježíška, protože bez něj by nebyly. Zvyk dávat dárky je starý jako lidstvo samo. Je to projev přátelství, lásky nebo úcty. Ještě v 19. století však nadílka nebyla tak bohatá a dárky měly spíš symbolický význam. Děti dostávaly jablíčka, ořechy, drobnou hračku, výjimečně něco na sebe.
Dárky nacházíme pod vánočním stromkem. To je však poměrně nová záležitost. První stromky se objevily v Německu v 16. století a říkalo se jim zimní máje. Do naší vlasti pronikl tento zvyk až během 19. století. Zdobily se původně jablíčky, ořechy, svíčkami, perníčky. V křesťanství je strom znamením stromu v ráji a také stromu kříže.
Než se jde ke stromečku, napřed společně povečeříme. Slavnostní večeře začínala, když na obloze vyšla první hvězda. Před večeří se všichni společně pomodlili, poděkovali za všechno dobré a prosili o požehnání do příštího roku. Často bylo součástí modlitby i přání, aby se všichni zase ve zdraví sešli o příštích Vánocích a modlitba za ty, kteří z rodiny zemřeli a už tu s námi nejsou. Na stůl neodmyslitelně patří kapr. Původně to bylo postní jídlo, protože v jižních krajích to bylo jídlo nejchudších lidí a protože na velké svátky se křesťané vždy připravovali postem, aby je s užitkem prožili.
Po večeři a rozbalení dárků se chodí na „půlnoční“. Atmosféru Vánoc podbarvují i typické písně této doby – koledy. Možná vás překvapí, že nejznámější koleda „Narodil se Kristus Pán“ má původ už ve 13. století a „Nesem vám noviny“ nebo „Půjdem spolu do Betléma“ je z 16. století.
A kdy se začaly stavět doma betlémy? V roce 1223 slavil sv. František z Assisi v Grecciu bohoslužbu u jeslí se živými lidmi i zvířaty. Dodnes se na některých místech 25. prosince dělá tzv. „živý betlém.“ Od 16. století se rozšířil zvyk vystavovat jesle v kostelích. A protože Josef II. tento zvyk zakázal, přesunulo se jeho užívání do rodin a lidé si začali stavět betlémy doma. Betlém připomíná události Kristova narození názorným způsobem, často zasazeným do našeho prostředí, aby bylo zřejmé, že i pro nás, žijící v tomto kraji a v této době, se Kristus narodil. Lidové betlémy představují často celá města nebo vesnice s množstvím figurek, které znázorňují lidi z doby, kdy betlém vznikl, v dobových oděvech a s věcmi, které používali (řemeslníci, ponocný, hudebníci, zvířata…) Můžeme se setkat s betlémy různých velikostí, od maličkých ve skořápce oříšku až po velké – náš největší, slavný pohyblivý betlém je Třebechovický, který měří 7x3x2 metry, má 373 figur, 2 000 ručně vyřezávaných částí. Figurky bývají z různých materiálů – nejčastěji dřevěné nebo papírové, ale také keramické, skleněné, látkové, z kukuřičného šustí, vizovického pečiva, perníku atd. V centru je umístěn chlév s jesličkami, Marií a Josefem, v pozadí stojí osel a vůl. Obvykle vlevo jsou figurky klanících se pastýřů přinášejících dary a zprava přicházejí tři králové. Nad chlévem visí betlémská hvězda a vznáší se anděl. Bývá zde i nápis: „Sláva na výsostech Bohu a na zemi pokoj lidem dobré vůle.“
Dnešní svět je plný neklidu a nepokoje. Toužíme po pokoji. Když se dovedeme ztišit, pozorně se dívat a naslouchat, objevíme jiný svět, otevřou se před námi nové obzory. Přeji nám všem, abychom byli lidmi dobré vůle, lidmi pokoje – a to po celý rok.
Vít Hába, farář
Zpravodaj z Prušánek 4/2014:
V rámci katolické církve existují různé tzv. “duchovní proudy” nebo hnutí. Jedním z takových hnutí je také Schőnstattské hnutí, které sice vzniklo v Německu, ale je dnes rozšířeno po celém světě. Proč to zmiňuji? Někteří z farníků jsou členové a sympatizanti tohoto hnutí a letos probíhaly v říjnu oslavy 100 let od jeho založení. Jedna z farnic měla možnost se zúčastnit těchto oslav přímo v Schőnstattu a jeden z farníků zase v Římě, kde tyto oslavy pokračovaly, a kde se také při audienci mohl setkat s papežem Františkem. Určitě tam mysleli také na celou farnost.
V sobotu 18. října se několik dětí a dospělých zapojilo do celosvětové dětské modlitby růžence za mír. Modlitba proběhla v kapličce a děti při ní poskládaly růženec z kaštanů.
V listopadu proběhly ve farnosti volby do ekonomické a pastorační rady. Byli zvoleni zástupci z řad farníků, kteří budou pomáhat p. faráři jak v ekonomické, tak v pastorační oblasti, kdy je potřeba řešit různé problémy, organizovat různé aktivity tak, aby farnost pokud možno dobře fungovala a byla živým společenstvím věřících.
V době adventní k nám již podruhé zavítá rodinné trio Marián & Úlety z Velkých Bílovic, kteří nás 7. prosince jistě potěší svým hudebním vystoupením. Dobu adventní mají také děti spojenou s nošením lampiček v průvodu, které září na začátku mše svaté v kostele ponořeném do tmy. Světelný průvod z kostela ke kapličce proběhne také 8. prosince na jeden významný mariánský svátek.
Jistě se děly i další drobné události, ale koho by bavilo číst dlouhé články. Všem přeju radostné a požehnané vánoční svátky.
Za farnost Jitka Omelková
Zpravodaj z Prušánek 4/2014:
Konala se od 31.10. do 2.12. a byla trochu jiná, než výstavy předchozí. Byla to výstava vzpomínková a byla věnovaná paní Slavomíře Foretové, která nás bohužel letos v červenci po těžké nemoci opustila.
S paní Foretovou jsme se už na konci roku 2013 domluvily na tom, že by na kulturním domě uspořádala výstavku prací dětí, které vedla ve výtvarném kroužku Výtvarka na půdě, a naplánovaly jsme ji na červen 2014. Na začátku června však paní Foretová přišla, že se necítí úplně nejlépe a že výstava nebude a domluvily jsme se, že když bude vše v pořádku, připraví výstavku na konec září nebo uděláme z dětských prací součást podzimní výstavy, jejíž téma jsem už měla naplánované. Bohužel tu opravdu platilo, že člověk míní… a potom je všechno úplně jinak.
Bylo mně jasné, že letošní výstava nemůže mít jiné téma než „Slávka Foretová a její děti z výtvarky“. Obrátila jsem se nejdříve na pana Foreta, manžela paní Slávky, jestli by byl tak laskav a zapůjčil nám na výstavu obrázky na skle malované, které představovaly to zvláštní v její tvorbě. Obrázky od dětí z Výtvarky sehnala od rodičů paní Petra Mráková – maminka jednoho z dětí – a spolu s Michaelou Vávrovou pomohly nainstalovat tu část výstavy, která byla věnována dětským pracím. Vystavovaly děti od šesti do jedenácti let: Barbora Pecůchová, Adéla Maršálková, Kateřina Hosajová, Gabriela Křiváková, Radek Ostřížek, Václav Malhocký, Vítek Ostřížek, Pavel Redek, Martin Řehánek, David Kunis a Jan Mráka. Na výstavě jste mohli vidět nejrůznější techniky kresby a malby, ale i keramické výrobky, z nichž některé děti už bohužel nestihly se svou paní učitelkou dokončit.
Z tvorby Slávky Foretové jste mohli vidět cykly Turecké vojny, Sobotěnka ide, Dostal jsem koníčka sivovranného, obrázky Betlém, Koleda, Z půlnoční. Poprvé jste také mohli vidět kompletní Vinařův rok – cyklus dvanácti obrázků, který se vztahuje ke každému měsíci v roce a je věnován práci vinaře ve vinici a ve sklepě.
Myslím, že se výstava podařila a že jsme tímto způsobem aspoň maličko uctili památku hodného a nadaného člověka – paní Slavomíry Foretové…
V její práci s dětmi budou pokračovat slečna Michaela Vávrová – ta bude pracovat ve výtvarném kroužku se staršími dětmi od druhé do páté třídy – a paní Marie Řehánková z MŠ se bude věnovat dětem ze školky a prvňákům. Do začátků jste jim pomohli vy sami, na dobrovolném vstupném se totiž vybralo 6.688,- Kč, které převzala Míša a které budou sloužit k pořízení všeho potřebného pro naše malé umělce.
Jana Kamenská
Zpravodaj z Prušánek 4/2014:
V sobotu 30. října bylo krásné počasí, které přálo této čím dál větší akci. Již od brzkých ranních hodin se všechna družstva snažila si to co nejvíce užít a zároveň pro vás uvařit minimálně sto porcí guláše. Soutěžící byli letos i z Kelčan, ze Sekul, Podivína, Tvrdonic a Týnce a jedno družstvo bylo až z Vídně. Stálicí jsou místní družstva, Velkobílovští myslivci a Klub týraných mužů.
Nováčkem letos byla Lamí parta z Prušánek, Hujer Tým z Moravské Nové Vsi, Slíváci z velkých Bílovic a Vemena Snů z Čejkovic.
Výběr z gulášů byl pestrý, mohli jste ochutnat například pivní, šumavský, kohůtí, čertovský, vídeňský Fiaker, zabijačkový, zvěřinový, srnčí, vařečkový a samozřejmě výherní lamí.
A který guláš vyhrál? No přece LAMÍ!
Odborná porota: 1. Místo – lamí guláš, Lama Tým
Veřejnost: 1. místo – lamí guláš, Lama Tým
Doufáme, že bylo z čeho vybírat, že uvařené pokrmy chutnaly a že hudba ladila vaším uším. Zároveň děkujeme Kapele Starých Časů, Želvím nervům a skupině Nevers za jejich velmi krásné vystoupení. Také děkujeme všem zúčastněným družstvům za výborné guláše a na další ročníky se na Vás těší Bar U Sávy a OÚ Prušánky.
Za organizátory Zdeňka Šimková
Zpravodaj z Prušánek 4/2014:
Milí čtenáři i ostatní návštěvníci knihovny,
tři měsíce od vydání posledního Zpravodaje uplynuly jako voda a máme tu zimu a krátký čas do Vánoc.
Co se událo za tu dobu v knihovně? Stále probíhají besedy s dětmi, ať už jsou to obě třídy předškoláků, nebo nedávno 2. a 3. třída ZŠ. Povídali jsme si na téma podzim, pohádky a zima a vánoční období. Když se na závěr zeptám dětí, zda chtějí chodit do knihovny, všechny nadšeně vykřikují, že ano. Oslovuji tudíž všechny rodiče – kujme železo, dokud je žhavé. Posílám proto po dětech povídání, které vám mají odevzdat a všichni svatosvatě slibují, že tak učiní a začnou sem chodit.
Zvu všechny rodiče i malých dětí – přijďte se podívat nezávazně do knihovny i s nimi, podívejte na nějakou knížku, kterou jim můžete přečíst, děti mezitím zjistí, že se tu nachází mimo knížek i hračky všeho druhu, nebo že si tu mohou malovat.
Právě pro tyto menší děti bych ráda po novém roce pořídila dva tématické kufříky a to Lidské tělo a Světem zvířat. V kufříku se obvykle nachází kniha, omalovánky, pexeso, hračky a podobné věci k danému tématu. Kufřík si může pro dítě zapůjčit jen dospělý čtenář, tzn. nelze ho půjčit přímo dítěti.
Ve čtvrtek 4.12. se na KD uskutečnila beseda pro žáky 4., 5. a 6. třídy, spisovatele Jana Svitáka s názvem“ Hlavně ne knihu“. Jak sám autor říká,“ jedná se o vtipnou čertovskou literární antikampaň, kde zábavným způsobem budu motivovat děti ke čtení a zároveň jim vysvětlím, proč je kniha lepší dárek, než třeba svetr, nebo ponožky“.
A nejlepší zpráva na konec. Vedení obce schválilo rozpočet na nové knihy na příští rok ve výši 65 000 Kč. Dosavadní částka činila 30 000 Kč. Pro zajímavost – za tuto částku se v r. 2012 nakoupilo 175 knih, v r. 2013 to bylo 188 knih.
Takže zvu do knihovny všechny stávající i dosud váhající potencionální čtenáře – přijďte, přibudou nové zajímavé knihy a rozšíří se celkově nabídka knih o žánry, které byly dosud trochu v pozadí.
Tímto chci obci za všechny čtenáře poděkovat.
Přeji Vám příjemné prožití svátečních dnů.
Vaše knihovnice Milena Hromková
Zpravodaj z Prušánek 3/2014:
Přelom prázdnin již tradičně patří hasičské soutěži. Do parku u koupaliště se sjížděla soutěžní družstva, kterých bylo nakonec jednatřicet. Úderem půl deváté proběhl nástup a poté se soutěž rozběhla. Jako první začalo soutěž družstvo domácích. Útok byl rozběhnutý pěkně, ale prostřik na levém terči znamenal čas 19:41 a pak už nezbývalo než čekat, jak vše dopadne. Poté se družstva na základně střídala v rychlém sledu. Poslední soutěžící se rozběhli kolem jedné hodiny po půlnoci a pak už se čekalo na vyhlášení výsledků. Pořadí na předních místech bylo následující: mezi muži vyhráli Vřesovice s vynikajícím časem 17:50, za nimi pak skončili Pasohlávky 17:73, Hodějice 17:86. Domácímu družstvu výsledný čas stačil na konečné sedmé místo. Mezi ženami zvítězili holky z Hodějic časem 22:83. Organizačně se nám soutěž vydařila a počasí nám taky přálo, proto nás překvapila malá účast domácích diváků, kterých chodí rok od roku méně. Nezbývá než se těšit na příští rok, doufat ve větší přízeň diváků a držet pěsti domácímu družstvu, aby se konečně doma umístilo na bedně.
Výjezdová jednotka letošní rok absolvovala do dnešního dne třináct výjezdů od požárů po různé technické pomoci. Podařilo se nám získat krajskou dotaci, za kterou bychom chtěli obnovit vozový park. Starou Tatru jsme sice oblekli do nového kabátu, ale její stáří je stále znát a neustálé drobné či větší opravy začínají být nerentabilní. Výběrové řízení bylo zadáno a tak nám snad do konce roku přibude v garáži nová cisterna.
za prušánecké hasiče Jakub Valuch
Zpravodaj z Prušánek 3/2014:
Jako každý rok pořádal náš oddíl již 5. ročník Memoriálu Stanislava Zálešáka. Turnaj je mezi kuželkáři již dobře známý a sjíždějí se k nám hráči nejen z blízkého okolí, ale i z destinací jako je třeba Tábor, Vrchlabí a Opava. Hlavně k nám však pravidelně jezdí hráči ze Slovenska, Rakouska a také z Maďarska. Většinou se jedná jak o reprezentanty, tak o ligové hráče dané země. Tento rok se turnaje zúčastnilo 240 kuželkářů. Vítězství si nakonec odvezla dvojice z ligového mistra republiky Husovic – Dušan Ryba a Libor Škoula výkonem 1016 kuželek. Mezi muži v jednotlivcích zvítězil hráč druholigového KK Vyškov Tomáš Procházka (foto dole) výkonem 539 kuželek. Mezi ženami byla nejlepší Eva Wendl (foto vzpravo) z rakouského ligového družstva SK Wessely Dammtechnic, která shodila 495 kolků.
Začala nám nová sezóna 2014-2015, ale hlavně pro naše nové dorostence. Budou navazovat na skvělé období po Sáře Zálešákové, Jitce Šimkové a Honzovi Zálešákovi, kteří za čtyři roky v dorostu dosáhli nemálo úspěchů pro náš oddíl jak na krajské, tak na republikové úrovni a za to jim patří velký dík. Proto přeji našim nováčkům Svaťce Slavíkové, Hance Vavřínkové, Kamile Zvědělíkové, Katce Švastové a Filipovi Benadovi hodně úspěchů a co nejvíce shozených kuželek.
Za kuželkářský oddíl Zdeněk Zálešák
Další informace o našem oddílu na www.kuzelkyprusanky.cz
Zpravodaj z Prušánek 3/2014:
Máme za sebou prázdniny a taky pomalu léto. Přesto naše děti v parných dnech neodpočívaly a připravovaly se na dvě významné tradiční akce – Hody a Vinobraní. Vy, kdo kolem sebe nějaké malé děti máte, jistě dokážete odhadnout, jak moc se jim o prázdninách chtělo. Že? Zkrátka, snažili jsme se co nejvíc naučit do konce školního roku, protože mozkové závity jsou v těch vedrech poněkud „povolené“.
Hodové pásmo jsme připravovali během června a o prázdninách jen doladili a nazkoušeli s cimbálovou muzikou. Stará moravská hodová říkadla se dětem líbila a tak si je poměrně rychle zapamatovaly. Obzvlášť část, kdy na sebe pokřikují kluci proti holkám, byla hned oblíbená.
K nejmladší sólové zpěvačce, Simonce Hnátkové, se letos přidala kamarádská posila – Adélka Horká. Pod zeleným si zanotovaly „Maličká su“. S písničkou“ Ej, až budu veliká“ vystoupila Vendulka Tlachová. Kluci přivedli divákům ukázat své koně s písničkou „Když sem byl malučký pacholíček“. Je až s podivem, že tito naši papíroví oři ještě fungují, protože ti už toho v našem kolektivu zažili. Vše ale naštěstí dobře dopadlo, koně přežili, nikdo se nezranil, neztratil, takže besedu u cimbálu můžeme považovat za zdařilou. Naše děti se také poprvé připojily k místní chase do nedělního průvodu. Trasa byla krátká a odměnou jim byly jak nanuky, tak i příslib rodičů, že se pak jde na kolotoče.
To na Vinobraní mnohé hnala v průvodu kupředu vidina smaženého řízku po vystoupení. Některé, ještě než jsme vyšli. Celou trasu od kulturního domu až do Nechor děti překvapivě ušly. Klobouk dolů.
Asi ještě nedohlédnou významu těchto krásných tradic, ale je moc dobře, že už v tomto věku mohou být jejich součástí. Za krátké vystoupení, s názvem Modlitba za vinohrad, musíme děti pochválit. Texty uměly, jen nám situaci lehce zkomplikovala jáma pro májku. Terén neměly předem „osahaný“ a tak se soustředily hlavně na to, aby nespadly do díry. To ale do příště dopilujeme.
Důležité a přínosné pro ně je, že opět mohly vystoupit před publikem a že se pomalu stávají členy folklorního dění v obci. A to je moc dobře.
Hezké podzimní dny vám přejí Iva Letochová a Bibiana Stávková
foto Iva Letochová a Petr Omelka
Zpravodaj z Prušánek 3/2014:
Tak to začíná rok od roku dříve, i když oficiální začátek je vždy ve 14 hodin. Letos začali první hosté přicházet a obsazovat stoly už po poledni. Mezitím, co šel krojovaný průvod s dechovou hudbou Bojané od KD k Nechorám, tady vyhrávala hostům cimbálová muzika Galán. Po příchodu krojovaných starosta obce všechny přivítal a seznámil je s programem. Ten zahájily děti ze souboru Nechoránek, který vedou paní Iva Letochová a Bibiana Stávková, která současně nacvičovala i taneční pásmo s chasou. Vystoupení děti bylo milé jako vždy.
Po nich vystoupil se svými písněmi místní ženský sbor, pak už následovalo pásmo vinobraní v podání prušánecké chasy a program zakončili naši mužáci.
Tak jako loni nás zradilo počasí, kolem šesté hodiny začalo pršet, dobré bylo, že se potom lidé vraceli zpátky, a i když nám znovu pěkně popršelo kolem desáté hodiny večerní, hodně vytrvalců se veselilo a tančilo až do půlnoci.
Jana Kamenská, foto: Petr Omelka
